Balet Národního divadla uvádí světovou premiéru

zkouška divadla
Balet Národního divadla uvádí světovou premiéru

Balet Národního divadla uvádí světovou premiéru tanečního představení Valmont.

Nebezpečné známosti, proslulý román, jehož autorem je Choderlose de Laclos, se dočkal nového originálního zpracování. Respektovaný český choreograf Libor Vaculík vytvořil komorní inscenaci Valmont, oscilující na pomezí baletu a tanečního divadla. Světovou premiéru bude mít 26. června ve Stavovském divadle, II. premiéra následuje 1. července a reprízy jsou na programu 4. a 5. července. V představení zní hudba Franze Schuberta, Pēterise Vaskse v hudební režii Petra Maláska. Libor Vaculík nechce šokovat výpravným dílem, ale naopak se zaměřuje na jemné, citlivé vykreslení jednotlivých charakterů postav. Hlavní hybatelkou děje je vdova, krásná markýza de Merteuil, tahající za provázky zákulisních dvorských intrik. Libor Vaculík do této bohaté role obsadil Terezu Podařilovou a v alternaci Zuzanu Šimákovou, na jejichž nevšední výkony, ženskost a svůdnost se můžeme těšit. Druhým protipólem příběhu je lovec a poživačný milovník, vikomt de Valmont – na scéně Alexandre Katsapov nebo Jiří Kodym. I zde jde o krásnou roli pro vynikající interprety, jejichž jevištní taneční zkušenost a vyzrálé herectví slibují divácký požitek. Na pomyslné šachovnici hry na svádění milují, zrazují a podléhají také další postavy: ctnostná paní de Tourvel (Marta Drastíková nebo Kristýna Matějková), panenská Cecille (Andrea Kramešová nebo Morgane Lanoue). Své role si naplno vychutnávají také současní baletní mistři, dříve sólisté Baletu ND, Nelly Danko (paní de Volange) a Luboš Hajn (Hrabě de Gercourt).

Autor Nebezpečných známostí Choderlose de Laclos byl důstojníkem francouzské armády, který neschopen uspokojit své vojenské ambice začal psát. Zkoušel uspět s několika básněmi a librety k opeře a v roce 1782 vydal Nebezpečné známosti – souhrn dopisů jedné společnosti a veřejnosti pro poučení společnosti jiné. Román založený na psychologické analýze, odhalující osobnost postav a křivost jejich dopisů. Věrohodnost děje z něj činí největší dílo svého druhu. V téměř dvou stech dopisech je v románu vylíčen vztah dvou „libertinů" markýzy de Merteuil a vikomta de Valmont, kteří ušlechtilé myšlenky filozofického libertinství znetvořili v mravní nezávaznost. Tito dva lidé pro své pobavení zasahují do cizích osudů, roztáčejí soukolí, jež je nakonec smete.